Článek

Jak bylo na Severním Vítru 09

1.8 09 Jsme se vydali do Litoměřic na jeden adrenalinový festival plný moderní muziky. Cesta daleká, ale vzhledem k účasti naší regionální hardcorové kapely CENSORSHIT se dala očekávat i velká návštěvnost Karlovarských fanoušků. Očekávání se ve finále splnilo a v areálu výstaviště Zahrady Čech se sešla poměrně velká skupinka lidi z okolí Karlovarska.

Litoměřice jsou město zavánějící starou dobou, úzké uličky mezi kamennými domy, cesta dlážděná kostkami, po kterých se nezvykle chodí. Všude pobíhající děti, otevřené malé kamenné krámy, zapadlé nálevny, k dokonalosti chybělo jen pouliční divadlo. Idylické město pro rodiny, které nechtějí žít v moderním světě. Možná proto tam každá žena byla buď těhotná, nebo tlačila kočárek. V této době, kdy vládne všem krajům krize, je možná dobrý nápad přestěhovat se tam a rozjet tam masovou výrobu kočárků. Budete za vodou.
Ale dál od města, pojďme blíže k tomu, pro co jsme absolvovali tuto dálku.

 

Severní Vítr si klade za cíl uspokojit moderní posluchače, zkrátka chtějí představit ty kapely, které jsou sice už známé, ale zdaleka ne pro všechny. Jde hlavně o moderní tvrdou muziku. Mezi ty nejhlavnější hvězdy patřili CALIBAN, ARCHITECTS, TEXTURES, HATESPHERE. Tato čtyřka stála velkým písmem na každém plakátu po celé ČR, ale jak se tak občas stává, sem tam nějaká ta hlavní hvězda večera nedorazí, tentokrát to spadlo na ARCHITECTS, na které se asi těšilo nejvíce lidí, a byli tací, kteří jeli výhradně jen kvůli nim. Velká smůla, ale pojďme dál.

 

Již od rána se jelo na dvou stage zároveň, ta první byla venku s velkým placem (zde hráli víceméně zahraniční kapely), druhá byla o trochu menší, ale za to byla zakrytá v takovém zahradním plastovém tentononcu, co vzdáleně připomínal jakýsi barák. Celý areál byl celkem veliký a působil velmi pohodovým vzhledem, kde se dalo, tam byl nějaký trávník nebo strom. Míst na sezení bylo také opravdu mnoho, ať už od připravených laviček až po ten zmíněný trávník.

 

Po prohlídnutí a zařízení akreditací a podobných věcí jsme se vrhli do víru hudby, v tu dobu (cca 12:00) bylo na místě ještě celkem málo lidí, ale to hrajícím kapelám moc nevadilo.
Jako první kapelu vůbec jsem zaslechl Bonesaw of the Brains, hrubý death-grind tuším z Prahy, na death-grindové scéně působící od roku 2003, jejichž styl trochu vybočoval z festivalu, protože jedou lehký oldschool death metal, ale za to pěkně brutální!

 

Po té jsme si zaběhli na naše známé Censorshit, pekelnou ostrovskou pětici, co si jede ten svůj prapodivný hardcore, který u nás v Karlových Varech máme tak rádi, pro ty co nejsou z Varů malé info. Kapela působí od roku 1997, na svém kontě mají neuvěřitelných 9 alb, jejich hudba se stala denním chlebem spousty lidí.

 

Dále jsem odběhl k Anime Torment, což je alternativní metal přímo z Litoměřic (zvláštní, že z tak starobylého města vznikla tato moderní pecka). Jejich zpěvák je jeden z hlavních organizátoru celé akce. Na jejich profilu na Bandzone si můžete shlédnout live záznam jejich vystoupení přímo z akce. Je to poměrně čerstvá kapela, co právě měnila formaci, tudíž jsem o nich nic moc nevysondoval, ale moc se mi líbili a stojí za poslech!

 

Nemohl jsem si také nechat ujít můj nový objev s názvem Shogun Tokugawa, plzeňskou formaci naprosto živých a naprosto podivných Japonců?. Jejich hudba, to jsou emoce, jejich styl je screamo-electronica. Na scéně působí od roku 2007, ale něco jako velký třesk začal prý v roce 1993, ale přesně jsem nepochopil, o co šlo. Pětice, která ne jen že hraje, jak jen může, ale i žije, jejich nadšení pro hudbu, jejich styl hraní, řev zpěváka, jako by z jiné planety. Můj styl hudby to není, ale jejich show, to se musí vidět, nelze popsat! Poprvé jsem je viděl na open festivalu u Josefa, o kterém jsem vás již informoval.

 

Velice se nám zalíbila i Česká kapela Fleshless, pomalejší, ale přesto stylový death-grind z Děčína. Tato smečka vznikla někdy kolem roku 1993 a hrála po boku takových hvězd jako je CANNIBAL CORPSE nebo SAMAEL, proto asi není třeba dále mluvit o jejich kvalitě.

 

Hned dále se na tom samém podiu začali připravovat Beautiful Cafillery, kapelka, která přímo srší hardcorem a místy zajíždí do alternativního metalcoru. Banda pochází z Žatce a na svém kontě má tři alba nabouchaná opravdu tvrdou muzikou, kterou si na dobrou noc pustím snad jen já a pár vyvolených, protože to je opravdu tak tvrdé, že vám v noci ztvrdne na kámen i postel. Jejich hudba ovládla naše těla, vyvrcholení u posledního songu vyvolalo skupinové mlácení hlavou do prázdna, až tak, že zpěvák seskočil mezi nás dolů, na čež jsme ho dokolečka obklíčili a nelítostně mlátili hlavou (okolo něj, ne do něj že). Kdo opravdu žije tvrdou hudbou, chápe ten zážitek, kdo tím nežije, nepochopí.

 

Po Cafillery jsme si museli dát malou pauzu, protože naše těla (hlavně krky) dostaly solidní zátěž, proto jsme se dostali až na rozjetý koncert dánských Hatesphere, které není pro metalové fanoušky třeba nějak extra představovat. V klidu jsme si při poslechu této legendy dali nějaké to občerstvení, tento festival opravdu myslel na každého, něco k jídlu si vybral jak masožravec, tak vegetarián ale i vegan. Já jsem samozřejmě okusil nějaké ty klobásky a pečené krkovičky a poté jsem se vrhnul s plným žaludkem na stádo ovcí, které si říká Scream of the Lambs, hardcore-metal u jakého musíte bečet, jde především o řev, který vznikl někdy kolem roku 2007. Pocházejí z České Lípy. Jejich existence nás má upozornit na to, že svět je na srač**… Přidejte se tedy do stáda i vy, litovat nebudete.

 

Pomalu se stmívalo, možná byla již tma, ovečky už šly dávno spát a slunce opustilo naše duše. Ach, jaká úleva, ale v tom okamžiku, podivná světla a zvuky, na hlavní stage se chystala velká bouře, bouře, která nese jméno TEXTURES. Progresivní metal působící od roku 2001, na kontě mají tři alba plné technicky propracovaných pecek. A poté konečně hlavní a očekávaná hvězda CALIBAN. Německá legenda, která se svým metalcorem ničí podia po celé planetě již od roku 1997. Mají 10 alb a opravdu jde o kvalitní hudbu. Tuším, že zahráli i své nové kousky ze svého čerstvě vydaného alba „Say Hello To Tragedy“, které úspěšně otřásá světem. Jde o opravdu moderní kapelu, což potvrzuje i to, že je lze sledovat na twitteru. Jejich show doprovázená plameny přivedla k plnému uspokojení snad každého.

 

Jen bych rád ještě dodal, že místy byl trochu špatný zvuk, lidí bylo tak akorát (většina se sjela až na večer), organizace celkem neplánovaně manipulovala s programem, ale jinak vše bylo v naprostém pořádku. Sám za sebe mohu říct, že jsem byl na hodně festivalech (Brutál, Máster, Ozzy fest a další), a ze všech se mi nejvíce líbilo zde. Bylo to prostředím, lidmi a tou přátelskou atmosférou, minimální fronty, dobrá muzika, čisté prostředí. Člověk měl i čas poznat ty lidi okolo sebe.

 

Všechny fotky (cca 700) jsem různě umístil, informace o tom, kde co a jak naleznete na mém blogu. A nakonec bych se chtěl omluvit za pozdější publikování článku, bylo toho teď nějak moc, děkuji za pochopení a zas někdy někde na nějaké akci.

Za zdaryvaryTEAM Václav Eder

Fotogalerie