Článek

Oslavy 110. výročí trati Krušnohorský Semmering

26.9. se nám podařilo zúčastnit se dnu železnice na Karlovarsku. Oslavovalo se 110. výročí trati Krušnohorský Semmering, která vede na celostátní dráze z Karlových Varů přes Potůčky do saského Johanngeorgenstadtu...

K této příležitosti byla z Karlových Varů v 08:00 vypravena historická parní lokomotiva 354.195, která vezla několik osobních kupé s cestujícími. My jsme se dostali přímo do první třídy, a tak jsme mohli sledovat veškeré dění přímo u zdroje.

Na každé větší zastávce připravily místní obce nějakou akci. První zastávka, kde vlak stavěl, byla Nová Role. Zde proběhlo pár proslovů. Mluvilo se zejména o jedinečnosti tohoto jubilejního dne a o tom, co se na trati změnilo během neuvěřitelných stodeseti let, před kterými byl na zdejší železnici zahájen provoz.
Další zastávka nás čekala v městě proslulém hornictvím. Kdo by hádal, že jde o Nejdek, hádal by dobře! Zde byl program protkán místní kulturou s muzeem. Mluvilo se totiž o právěprobíhající výstavě „Krušnohorský Semmering 1899 – 2009“ v místním muzeu.

Na níže uvedených fotografiích můžete spatřit krásu parní lokomotivy. Když jsem si ji zblízka prohlédl, pochopil jsem, proč první parní stroj pana Jamese Wattova v roce 1765 nazvali "ďáblovo strojem". Když se detailně zahledíte do propracovaného železného mechanismu, který vydává syčivé zvuky, všude z něj kdesi cosi ukapává, stříká a stoupá pára, trochu vás i zamrazí. Přesto musíte být fascinování tou naprosto sexy hromadou kovu a železa.
Celá akce se nesla v dobovém stylu, posuďte sami, není to nádhera? Lidé možná dříve dbali o design svého oblečení mnohem více, než je tomu dnes.

Další zastávkou bylo město založené v 15. století, taktéž horníky. Nové Hamry, přírodní chlouba Nejdecka a vůbec Krušnohoří. Zde proběhly další proslovy o historii tratě, nějaké technické údaje a pikantnosti.
Bylo velice romantické a hlavně nostalgické moci během jízdy poslouchat zvuky páry a houkání, člověk si to opravdu velice užíval. Cesta pokračovala přes Pernink (kde se také stavělo), až do výšky 1 044. m nad mořem do další zastávky v goticko-renesanční Horní Blatné. Zde nás jako v každé zastávce uvítala hromada lidí. Bylo k dispozici něco k jídlu a pouliční tržiště.
Předposlední zastávkou na této cestě plné nejen vlakové historie se stalo město Potůčky, kde byl opět připravený bohatý program.
Cílovou zastávkou tedy byl Johanngeorgenstad, kde se vlak na tři hodiny zastavil a potom jel zpět do Karlových Varů.

Výlet to byl opravdu zajímavý, člověk se hodně dozvěděl o historii železnice, ale i o současném dění na trati. Měl jsem to potěšení poznat mnoho lidí, kteří spravují Krušnohorskou trať , a musím říct, že jsou to lidé na správném místě. Přistupují k této trase srdečně a se zodpovědností.

Za zdaryvaryTEAM Václav Eddycek Eder