Článek
HRUBEŠ A MAREŠ RELOADED 2009
Rozhovor HERCE Jana Budaře s režisérem Vladimírem Morávkem u příležitosti uvedení nové verze filmu o přátelství, osvícení, vánočních slevách mezi regály a lásce až do konce, 4. července 2009 od 19,30 v Klubu ELKO - vzhůru nohama, v rámci festivalu 59. PETŘÍNSKÉ PLÁTNO.
Tu a tam by si někdo mohl vyvěsit i plakát!
Rozhovor Jana Budaře s Vladimírem Morávkem u příležitosti uvedení nové verze filmu o přátelství, osvícení, vánočních slevách mezi regály a lásce až do konce.
Hrubeš a Mareš Reloaded 2009. V čem se tahle nová verze liší od té staré?
Všechny chyby, kterých jsme se dopustili, pokusili jsme se spravit- Myslíme si- trochu troufale- že ten film měl nespravedlivý osud. Shodou různých okolností a technických selhání a našeho strachu a počasí nad střední Evropou jaksi ulítl komínem- a přitom možná vůbec nemusel.
Proč vlastně vznikl tenhle nový sestřih?
My jsme si s Honzou Budařem to slíbili na premiéře té původní verze. Ta byla v Praze v Kině Lucerna a atmosféra na ni byla o držku jak sviňa, všichni snažili se nevyslovit slovo zklamání, ale pořád se to každému tak nějak dralo do pusy, tak radši všichni mlčeli, nebo trochu hltavě jedli chlebíčky- my s Honzou usmívali jsme se jak Helena Vondráčková na výletě do New Yorku,až nás oba pusa bolela- ale smutno nám bylo popravdě, na chcípnutí.
To totiž bylo tak:
My jsme ten film stříhali v létě 2005 v nehorázných vedrech a jak ta vedra byla a byla, tak počítače začaly kolabovat a taky ten náš se roztekl a následkem toho celá jedna pětina filmu šest dní před odevzdáním finální verze na Barrandov šla do kopru , nikdo tu verzi nemohl z rozrosolovatělého počítače vyloudit, a to ani v New Yorku, a to ani v Londýně- čili jsme těch posledních šest dnů místo toho, abychom ladili rytmus střihu a spád vyprávění a jiné rafinovanosti abychom lechtali na podbříšku, znovu stříhali ten ztracený díl- následkem toho neměli čas uvidět všechny své chyby- natož je napravit- natož ten film vyfrézovat do extatické formy- až tedy- snad- teď napodruhé...
Jak vnímáš s odstupem ten film? A máš ho pro sebe rozdělený na verzi jedna a verzi dvě?
Mám ho rád, jako mají rodiče trochu škaredé své děti, co na akademii cvičí spíše stranou- ale to bytí stranou je taky něčím krásné- nemyslete! Anebo alespoň povznášející. Pro mě jsou škaredé děti těmi nejmilejšími . Ale bývám v tom trochu divnej, vím-
Co je myslíš zábavnější v té nové verzi, je-li pro tebe něco? A co vypadlo a co přibylo?
Zábavnější je to, že déle a vydatněji se film zaobírá vztahem těch dvou dojemných chlapíků- Hrubeše a Mareše, co mají se myslím rádi moc a moc, klidně by pro sebe zemřeli v druhé světové, i na pláních Arizony by zemřeli, i v nějakém hodně klaustrofobickém kosmickém korábu by pro sebe umřeli- ale v Praze na předměstí jim to nejde- je jim trapné jenom to vyslovit, jenom na to pomyslet- napáchají následkem toho oba dva obrovskou šlamastyku ve svých životech .
Máš pocit, že ten film zažil svou zaslouženou slávu, nebo na ní čeká? A dočká se? Pokud čeká.
Jako každý, kdo něco udělal blbě, ten film si to vyžral . Matematicky vzato je tedy v podstatě velmi velmi možné , že to, co v tom filmu je krásné, dojde ocenění napodruhé – není co ztratit, jen získat. Je možné, že si ten film různí melancholičtí Češi budou pouštět pořád dokola , budou mít rádi oba ty smolaře místy k zalknutí , odpouštět jim budou všechno i držet palce kdykoli. Je možné, že někdo vysloví to I nahlas- ten Budař s tím Krajčem jsou v tom filmu dojemní jak šmigrust na vánoce, jak koulovačka na Svátek republiky.
Tu a tam by si někdo mohl vyvěsit i plakátek.
To bych teda byl opravdu moc rád.
Autor článku:
publikováno: 3.7.09 v 08:07:49 | zobrazeno: 2099x
sdílet: facebook , myspace , digg , del.icio.us